Nessie jsme viděli i neviděli. Nikde ve vodě se neplácala. Ale v jejím malém městečku pro turisty jsme ji viděli mnohokrát, snad až mockrát. Kromě krásné projížďky lodí jsme byli ještě na prohlídce Urquart Castle a v Glenfiddich Distillery. Musím říct, že výlet se povedl a velmi jsem si ho užil.
Včera jsem byl v práci, přišel jsem asi ve 3 hodiny ráno a připravoval jsem si potom svačinu, takže jsem neměl moc času na spánek. Zvlášť, když jsem tentokrát musel vstávat dříve. Chvilku na odpočinek jsem však měl, tak si nemůžu až zas tak stěžovat. Na Schoolhill jsme se vydali přibližně dvacet minut před odjezdem, takže jsme přišli akorát ve chvíli, kdy autobus přijížděl. Díky tomu jsme si stihli „urvat" naše oblíbené pozice v zadních partiích autobusových. Ujistili jsme se, že jsme všichni a po sedmé hodině ranní vyrazili na cestu.
Všichni byli ještě ospalí, proto se v buse podřimovalo. Asi po hodině jízdy jsem se vzbudil a docela rozčarován zjistil, že jsme se teprve rušnou ranní dopravou prokousali k Dyce (severozápad Aberdeenu, kde je letiště). Od této chvíle jsme Aberdeenu dali sbohem a vydali jsme se vpřed neznámu. Zrána ještě byla hodně mlha, držela se při zemi a nechtěla se jí pustit. Pak však přece jenom povolila a mě se konečně naskytl pohled na Skotsko, na který jsem tak dlouho čekal. Kopce, údolí, ovce a krávy a koně, řeky a říčky, zeleň luk a hněď polí. V půl desáté jsme dorazili do městečka Keith, kde jsme si dali malou občerstvovací přestávku.
Pak jsme pokračovali dále ku městu Inverness vlastnícímu stejnojmenný prvoligový skotský tým. První věcí, kterou jsem ve skotské krajině nečekal, byly větrné elektrárny. Možná je to zajímavé, ekonomické, velké a bílé, ale rozhodně to kazí ráz krajiny. Přeberte si sami, jestli se vám větrné elektrárny líbí či nikoliv.
Krátce po desáté hodině jsme dorazili do Inverness, které jsme projeli a následně zamířili k jezeru Loch Ness, kde už na nás čekal parníček. Rychle jsme se do něj všichni nasoukali, přijeli jsme totiž o chvilku později, než bylo plánováno. Hned jsme vyjeli a jezero se nám pomalu začalo otevírat. Všichni jsme se začali fotit (teda samozřejmě hlavně já, jsem na tohle hrozně ujetej - nechával jsem se fotit snad všude na výletě ;-)) a koukali jsme po Nessie. Chtěli jsme si udělat i pár skupinových fotek (naše skupina kamarádů), to nám „zařídil" David Henderson (můj oblíbený učitel na BBC) se svým vychytaným fotoaparátem. Stáli jsme na bocích, přídi nebo zádi, užívali si pěkného dne a projížďky a bavili se.
Pořádně jsme se ani nerozkoukali, já jsme si málem nestačili koupit kávu, a už jsme připlouvali ke zřicenině Urquart Castle. To je hrad hned na břehu lochnesského jezera. Celý jsme si ho proběli, udělali fota a zamířili do obchodu se suvenýry, od kud nás Renata musela vyhánět, protože jsme zase nestíhali. : -)
Autobusem jsme se vyrazili k poslední baště našeho školního výletu a sice palírně skotské whiskey Glenfiddich. Cesta to byla docela dlouhá, dnes jsme najeli opravdu hodně mil. V serpentinách několik málo mil před Dufftownem jsme míjeli kamion převrácený na bok očividně jen chviličku předtím, než jsme projeli (ještě se mu točila kola).
Dufftown je sídlo Glenfiddich, palírny známého skotkého „paliče" Williama Granta. Když jsem zjistil, že Glenfiddich založil William Grant a jeho synové, byl jsem doma. Teda jenom obrazně. Doma máme totiž několik lahví whiskey William Grant's. Nejdříve jsme byli rozděleni do menších skupinek, následovalo shlédnutí videa o založení a postupném růstu a věhlasu značky.
Zkusím napsat pár postřehů, kdyžtak mě vy přítomní opravte či přidejte svůj postřeh, pokud jste ten film i následující věci, které napíšu, vnímali:
William Grant založil Glenfiddich v roce 1887 společně se svými syny a dcerami. Celkem 9 lidí stavělo palírnu a na její stavbu bylo položeno více než 750 000 kamenů. Glenfiddich ve skotštině znamená „Údolí jelenů". Základem whiskey Glenfiddich je čistá praměnitá voda, která teče v okolí palírny. Aby pramen i tok zůstal nedotčený, skoupili Grantové velké území kolem palírny. Kromě pramenité vody známé jako Robbie Dhu jsou na výrobu Glenfiddich whiskey potřeba už jen 2 suroviny - kvas a ječmen. Ječmen se nechá nasáknout rozpustným aromatizovaným cukrem. Následně se společně s velmi horkou pramenitou míchá a zjemňuje, mezitím uniká sladká aromatizovaná tekutina zvaná Wort, která se odvádí a chladí pro další použití. Wort se dá do míchacích sudů a přidá se k němu kvas. Aromatizování se provádí postupně v několika sudách a trvá 3 dny. Výsledný produkt se dvakrát destiluje. Při první destilaci se tekutina zahřeje na takovou teplotu, při které alkohol vře. Dochází ke kondenzaci a výsledné tekutině se říká Low Wines. Ta se přesouvá do úložny Low Wines, mnohem menších kádí, než při první destilaci. V druhé destilaci se přivede opět alkohol k varu. Při tomto úkonu odtéká alkohol do třech různých částí, které se nazývají Hlava, Srdce a Ocas. Hlava a Ocas se vrací zpět k druhé destilaci, jen ze Srdce se vyrábí whiskey."Srdcová" tekutina má většinou hodnotu 70% alkoholu, proto se ředí společně s pramenitou vodou Robbie Dhu na 63,5%. Zákon nařizuje, že tato tekutina musí zrát v sudech z dubu minimálně 3 roky, aby se jí mohlo říkat skotská whiskey. Dostali jsme se do oddělení, kde zraje whiskey, shlédli film o výrobě sudů (jeden místní zaměstnanec má rekord ve výrobě sudu 7 minut). Všiml jsem si, že několik sudů má na sobě napsáno XMAS 1987 - to znamená, že v nich zraje whiskey, která je přesně stejně stará, jako já. Následně jsme si čichali k různým druhům sudů a zjišťovali, že záleží na volbě dubového dřeva atd. Poslední fází výroby whiskey je její stáčení, ale to jsme rádi přeskočili, protože nás čekala ochutnávka. : -)
Nakonec jsme ještě něco málo koupili v obchůdku a vydali se na cestu domů. Přijeli jsme neobvykle pozdě, ale s pěkným dnem za sebou. Takovéhle výlety bych si nechal líbit častěji.
Kategorie:
Škola
| Počet přečtení: 1878x
|
1 komentář
|
5. října 2007, 22:00
Přidat komentář
Komentáře
Tin,
7. října 2007, 3:32
No čoveče já jsem tam přeci byl s tebou taky, ale až teď jsem ten postup pochopil :)
Takže díky moc, teď můžu v Čechách machrovat, jak se vyznam.
