Včera jsem šel opět do knihovny na svou pravidelnou hodinu internetu. Potřeboval jsem domluvit bydlení v našem bytě, ať přechodné nebo stálé, pro lidi, co se mě na tuto možnost pomocí mailů ptali. Racci, to je kapitola sama o sobě. Až bude fotoblog, budou i racci. :-)
Otevřel jsem si svůj mailový účet u gmailu. (Google mail – zatím v betaverzi, ale je to nejlepší webový mailový systém, který znám. Vřele doporučuji. Jestli chcete, můžu vám na něj poslat pozvánku, mám jich ještě skoro 100 :-)) Opět na mě vyskočilo asi 7 mailů od lidí, co hledají ubytování. Tak jsem začal odpovídat. V jednom mailu jsem objevil, že skupina 3 plzeňáků, kteří se mnou bydlení začli řešit před dvěma dny, přijíždí do Aberdeenu v 1 hodinu a 10 minut.
Podíval jsem se na systémový čas a zjistil, že to bylo před hodinou. Kdybych tohle věděl, tak bychom se mohli domluvit rychleji, ale já ani neměl na ně číslo. Rychle jsem odpověděl na ostatní maily a rozhodl se je hledat v centru. Napsali totiž, že tam někde se nechají vysadit.
Ještě jsem se zastavil přímo u pokladny a zeptal jsem se, zdali bych si mohl vytvořit full membership (plné členství) v knihovně, že už mám potřebné dokumenty o svém bydlišti. (Doteď mám totiž jen tříměsíční přechodné členství s hodinou internetu denně zdarma, protože jsem ukázal dopis ze školy. Pokud bych měl toto plnohodnotné členství, mohl bych si půjčovat filmy a denně bych měl 2 hodiny internetu zdarma.) Paní u pokladny na to koukla, už začala vytahovat novou kartičku k vyplnění, ale potom se zeptala své kolegyně, jestli to stačí. A podle ní to nestačilo. Paní mi řekla, ať přijdu s výpisem z účtu z banky, až budu mít bankovní účet, a tím bylo mé snažení u konce. Alespoň pro dnešek.
Zamířil jsem si to přímo od knihovny podél parku Union Terrace Gardens. Došel jsem na jednu ze dvou velkých křižovatek na Union street. Samozřejmě jich je víc, ale konkrétně na těchto dvou mohou lidé přecházet úhlopříčně. Když jsem to viděl před více než třemi týdny poprvé, vzalo mi to dech. U nás jsme zvyklí, že vždy jede alespoň jeden jízdní pruh. Ne ve Skotsku. Tady se to děje také, ale když se v jednu chvíli zastaví všechna auta, lidé na všech přechodech mohou přecházet. Zvláštní a vůbec ne špatné.
Čekal jsem právě na to, až se doprava zastaví a hledal tři lidi, 2 kluky a jednu holku s batohy. A taky že jsem je uviděl. Přímo naproti. Hned jsem se za nimi vydal. Když jsem je došel, zeptal jsem se pro jistotu anglicky, zda-li jsou to češi. „Huh?“ Dostalo se mi odpovědi. „Are you from the Czech Republic?“ Opět jsem zkusil s nadějí, že jsou to opravdu češi a nerozumí moc anglicky. Nadějě však vyhasla hned po tom, co mi slečna s úsměvem odpověděla: „No, sorry, we´re Canadians.“ Tak nic, dokonce vypadala dost podobně jako dotyčná osoba, kterou jsem hledal (Evža z Plzně).
Vydal jsem se tedy dolů po Union street směrem k ulici Back Wynd, kde staví taxíky, s tím, že je tam pan taxikář třeba vysadí. Čekal jsem půl hodiny a nic. Tak jsem zavolal Honzovi, jestli na ně nemá číslo. Neměl, ale řekl mi, že mají kde bydlet, jen uvažovali o tom, že by bydleli s námi. Kdybych to věděl, nemusel jsem se tak honit.
Ještě jsem se došel zeptat na práci do barů, kde jsem dával Cvčka. V jednom mi prý zavolají, až budou něco vědět.V druhém mi řekli, že majitelé jsou na dovolené, tak mám přijít za týden. Ach jo. : - ( Po článku První noc v novém bytě bych rád napsal článek s názvem „První den v novém zaměstnání“. Tak snad se to už brzy prolomí.
Kategorie: Scotlife
| Počet přečtení: 2028x
| 2 komentáře
| 28. července 2007, 15:45
Přidat komentář
Komentáře
Nidzo (
mail,
web),
28. července 2007, 17:04
Pozvánky na Gmail už nejsou třeba, v česku už se dá registrovat bez nich. ;)
Marthas (
mail,
web),
1. srpna 2007, 15:02
Vsak ja vim, ale rad bych se nejake zbavil. :-)
