Občas si říkám, že bych mohl být básník. ;-) No řekněte, cítíte v názvu tohoto článku tu zvukomalbu? : -) Ale to není důvod k napsání tohoto článku. 5 dní jsem neviděl nikoho, kdo by uměl mluvit česky (slovany v podobě rusů a poláků nepočítám). Při internetu v knihovně přemýšlel o tom , že už bych mohl konečně potkat tu plzeňskou partičku lidí, kteří uvažovali o ubytování u nás. Mno a koho myslíte, že jsem potkal? Evžu. : -)
Říkám si, že to už musí být ona! Ale o den dříve jsem se spálil s Kanaďany, tak jsem přece jenom nevěděl. Sedla si k Applu a to mě docela vyvedlo z míry. Ale stejně jsem se zeptal, tentokrát česky. Vyšlo to. : -) Dozvěděl jsem se, že bydlí u kamarádky na Rose street (Růstrýt, jak nám řekl realitní agent : -)). Kluci prý bydlí u estonců někde poblíž naší Jute street.
Když přiletěli, měli stejně krásné počasí jako my před třemi týdny. Přijde mi, že počasí je hezké pokaždé, když přiletí češi, aby si mysleli, jak tu není kdovíjak hezky. : -) Mno a jestli dobře počítám a vím, tak by tedy mělo být hezky v úterý, v sobotu a další týden v pondělí. ;-) Skotské počasí je opravdu nečekané. A to zatím začínám poznávat jen to letní. Abych pravdu řekl, nechci vědět, jak bude vypadat to podzimní, neřku-li zimní.
V neděli jsem celý den pral, sušil a žehlil prádlo. Nebylo co na práci a navíc hezké počasí, den jako stvořený pro tuto činnost. Vypral jsem mikiny, které jsem hned pověsil venku na šňůru. Následovaly spodky, které jsem pověsil na sušák. Když jsem dopíral třetí dávku a sice tmavá trika, vykouknul jsem z okna, co že se to tam hýbe. Co byste řekli, že jsem viděl? Místo jemně se kývajících mikin v letním vánku a na sluníčku venku skoro tma a do mikin pere vítr a liják. Rychle pro ně utíkám, samozřejmě pěkně zmoknu. Mikiny jsou skoro takové, jaké jsem je vytáhnul z pračky. Rozvěsím je na zbývající misto na sušáku a taky na opěradla zatím našeho jediného křesla.
Opět vykouknu z okna. A co byste řekli, že jsem viděl? Samozřejmě krásné sluníčko, jako by se mi ta pětiminutová přeháňka jenom zdála. Že vůbec pršelo napověděl jenom mokrý chodník. Z mého notebooku se mezitím line song kapely Liquido – The joke is on you! Tohle prostě náhoda není, to mi nikdo nenamluví.
Když jsem vypral trika a opět svítilo sluníčko, pověsil jsem je s tím, že už vše bude ok. Ale nebylo. Podíval jsem se potřetí z okna a polovina prádla nebyla na šňůře, ale válela se po trávě. Vítr mi rozfoukal prádlo. Takže už jsem kvůli dvěma várkám prádla absolvoval 4 cesty. A to jsem byl s praním teprve v půlce.
Slovy klasika: „Pořád žehlím, pořád peru, že se na to nevy...“ : -)
Kategorie:
Scotlife
| Počet přečtení: 1544x
|
Žádné komentáře
|
11. srpna 2007, 15:28
Přidat komentář
Komentáře
