Třetí a poslední den výletu patřil výstupu na nejvyšší horu Velké Británie, Ben Nevis.

Ráno jsme nevstali tak brzo, jak jsme si přáli. To bylo asi z velké části zaviněno tím, že jsme opravdu debatovali nad mapou a pivem až příliš dlouho do noci. I tak jsme však vyšli v docela rozumnou dobu někdy krátce před devátou ranní.

Bylo nám řečeno, že výstup na Ben Nevis trvá přibližně 3,5 hodiny, rodinám dokonce 5 hodin. Rodina jsme nebyli, ale i tak jsme na to tak nějak byli připraveni. Ze začátku bylo opravdu teplo a sluníčko parádne svítilo, až pražilo. Šlapali jsme tedy jenom v tričkách, mikiny a bundy jsme si uvázali kolem pasu.

Nejdříve jsme šli pohromadě, pak jsem však s Jindrou nasadil ostřejší tempo a Michalovi, Rudovi a Vaškovi jsme dost utekli. Po chvíli jsme se dostali na úroveň horského jezera, něco takového jsem tam nečekal. O kousek dál jsme procházeli kolem vodopádu a pomalu jsme si nasazovali mikinu, protože začínalo přituhovat.

Poněvadž cesta se točila po hoře jako had a lenost nás s Jindrou donutila zkusit vlastní, mnohem více namáhavou, ale zato přímou cestu nahoru. Nakonec jsme se dostali až na ledovec, kterému se cesta vyhýbá. My jsme však trochu riskovali a lezli přímo po něm riskujíc pád dolů. Nic se nám však nestalo, nakonec jsme si tím hodně ukrátili cestu.

Když už jsme mysleli, že jsme na vršku, ukázal se před námi další kopec. A pak další. Nakonec už jsme šlapali ve sněhu, teď už v bundách a promočených botách, vstříc snad už poslednímu kopci. A opravdu to poslední kopec byl.

Uprostřed něj byla značka, patník, možná i menhir bych to mohl nazvat. Vedle patníku pak stála meterologická stanice, která byla jednak hrozně stará, druhak hrozně malá a zavřená. Krásný výhled na zasněžené vršky byl naše odměna za vyšlapané metry. Půl hodiny jsme čekali na kluky, kteří nakonec přišli z druhé strany, než my. Udělali jsme společné foto a šli jsme s Jindrou dolů, už jsme byli dost zmrzlí.

Dolů jsme seběhli velmi rychle a nakonec jsme spočítali čas výstupu i sestupu na dvě hodiny a třičtvrtě, celkově jsme tedy měli výborný čas. Zašli jsme si ještě na jídlo, než přišli kluci a pak už jsme jeli domů do Aberdeenu.

Výlet stál za to a rozhodně bych doporučil všem podívat se na místa, která jsme navštívili. A klidně i dál!
První část: První den výletu na Skye a Ben Nevis - cesta na Skye
Druhá část: První den výletu na Skye a Ben Nevis - Skye
Třetí část: Druhý den výletu na Skye a Ben Nevis
Kategorie:
Ostatní
| Počet přečtení: 159x
|
Žádné komentáře
|
30. dubna 2009, 18:21
Přidat komentář
Komentáře