Asi by to mělo být spíš o Vánocích, ale na to nějak nezbyl čas. Popravdě jsem psal několik článků, ale ani jeden jsem nedopsal. Vždy bylo co dělat.
Už je to pár týdnů, co jsem napsal poslední článek. U prosince 2007 se mezi závorkami krčí malá osamělá jednička. Tak já teda trochu vysvětlím, napíšu a popíšu, co jsem dělal a co se stalo.
Před skoro měsícem 9.prosince jsem řekl sbohem náctiletosti, odlepil starou nálepku TEENAGER a nalepil novou s nápisem CETILETÝ. Něco mi říká, že se jí pár desítek let nezbavím.Poslední dobou čím dál tím víc nadávám, že „Ten čas strašně letí!" a „Tenkrát to bylo úplně jinak..." nebo „A kde jsem teď?". Bolí mě záda. Zadýchávám se, když vyběhnu těch pár schodů v Espionage. Stačí mi pár hodin spánku a jsem schopný usnout v kteroukoliv denní dobu. Stárnu?
V době napsání prosincového článku mi umírala babička, za kterou jsem se měl stavit hned po svém příletu 20.prosince. Docela mě to vzalo, protože jsem měl babičku rád a taky to byl můj poslední prarodič. Ale co naplat.
Když jsem tedy ten den přiletěl a za babičkou už jsem jet nemohl, rozhodl jsem se vzít auto, dojet z Prahy za tmy a mlhy domů, tam vyložit bagáž, vzít si jenom to nejnutnější a jet do Blatné na oblíbenou střední školu. Tam se totiž nacházeli mí 3 „spolubuňkaři". Tak jsme zavzpomínali na staré časy, pokecali z holkama a šli spát na intr. Druhý den ráno byla ve škole vánoční besídka, tak jsme ji omrkli a jeli domů.
Doma jsem si byl dvakrát zahrát hokej. Ale protože jsem měl na sobě brusle po dvou letech a asi jsem je nějak moc utáhnul, tak mě bolely nárty takovým stylem, že jsem se dalších významných mačů na naší hvožďanské požární nádrži raději nezúčastnil.
Štědrý den byl ve znamení instalování vánočního stromečku - smrčku. Prodejce mu zapomněl připevnit visačku s nápisem: „SILNĚ PICHLAVÝ", což jsem však poznal velmi záhy. Pod stromečkem jsem poprvé po dvaceti letech nenašel ponožky, čehož jsem poprvé litoval asi hlavně z důvodu, že jsem si jich moc ze Skotska nepřivezl a doma jich bylo poskrovnu. Vůbec oblečení jsem tenhle rok dostal málo, vlastně jenom jednu pěknou mikinu, no světe div se.
Na Štěpána jsem se vydal na svůj třetí English Winter Camp. Trochu jsem přemýšlel, jestli není divné jet na English Camp krátce po příjezdu ze Skotska. Ale já tam jel hlavně kvůli lidem, takže to divné nebylo. Na campu jsem byl „in charge of furnace", neboli jsem se staral o to, aby všem bylo teplo.
Domů jsem přijel 30.ledna večer. Na Silvestra ráno jsem se vzbudil a jel do Příbrami ještě na poslední chvíli vyřídit nový bankovní účet. Měl jsem v účtech docela guláš, tak je to snad teď už vyřešené.
Vylezl jsem z banky a zjistil jsem, že je ještě čas chytit rychlík na Písek. To se mi povedlo, ale nestihl jsem si koupit jízdenku. Tak jsem poprosil ve vlaku průvodčího, jestli by mi jí mohl prodat. Ten nebyl proti, ale že to prý musí být s přirážkou. Nebyl jsem proti, tak jsem vytáhl tísícikorunu. Jenže průvodčí neměl nazpět, tak jsem místo 110 Kč neplatil nic. : -)
V Písku jsem Silvestra slavil už počtvrté. A po dlouhé době jsem nepil žádný alkohol. Jen jsem si o půlnoci na starém mostě z recese „cvaknul" Rychlých Špuntů a bylo. Prvního jsem se zúčastnil elimáckého křesťanského shromáždění, ještě jsem se na skok stavil v Blatné a pak už jsem byl doma.
Čtvrtého jsem jel do Prahy a skočil do kina na Hitmana. Taky jsem koupil něco málo v řádu několika tisíců, abych ve Scotlandu přežil dalších pár měsíců, sbalil se, rozloučil a už tu zase sedím na posteli ve svém pokoji v našem bytě v Jute street v Aberdeenu a přemýšlím, co se bude dít další půlrok...
Kategorie:
Czech
| Počet přečtení: 1426x
|
2 komentáře
|
8. ledna 2008, 0:06
Přidat komentář
Komentáře
Ales,
8. ledna 2008, 8:43
No a ty si prijedes do cech a ja te za celou dobu vidim asi na hodinu. To jsi tomu dal.
Marthas (
mail,
web),
8. ledna 2008, 20:53
Njn, co se dá dělat. Vždycky někde lítám a vůbec nic nestihnu, to mi na okrese vyčítají všichni. ;-)
