Ne, nespletl jsem se. Spoluhráč z našeho fotbalového týmu TJ Sokol Hvožďany totiž překřtil říjen na říjenec a tento název se velmi rychle uchytil. :-) Po 103 dnech ve Skotsku jsem byl na dva týdny doma. Co že jsem tam prováděl?
Původně jsem plánoval, že budu celých 14 dní hodně odpočívat. To se mi podařilo tak napůl. V podstatě jsem odpočíval, ale jinak, než jsem si představoval. Moc jsem toho nenaspal, hodně jsem pařil, jedl, slavil a tak.
Byl jsem na dvou oslavách narozenin, oslavovali tři lidé. První oslavou byly Jardovy 21.narozeniny a Ozzyho 19tky. Druhou oslavou se staly oslavy třicátých narozenin Libora, již výše zmíněného fotbalisty našeho vesnického týmu.
Ocitl jsem se také, kdoví jak, na Posvícenské zábavě pořádané místním mysliveckým sdružením. Dechovka opravdu není moje oblíbená muzika, ale kamarádi a nějaký ten alkohol přece jenom převážili. Táta vyhrál divočáka, kterého jsme společnými silami druhý den stahovali z kůže. Je to docela fuška, ani se to nezdá. Navíc venku už bylo spíše zimní, než podzimní podnebí. Když jsme se dostali k hlavě, odmítl jsem dále pokračovat, protože na to mám příliž slabý žaludek. Stejně tak bažanta musel k mé radosti a své nelibosti táta oškubat sám. :-)
Vyžil jsem se dokonce sportovně. Dvakrát jsem zahříval lavičku při mistráku našeho fotbalového tymu. ;-) Inu tříměsíční absence na trénincích a zápasech je znát, přibyli dokonce noví hráči. Druhou sportovní akcí se pro mě staly ''skákací boty'' Poweriser. Ozzy mě asi půl hodiny instruoval, co a jak. Během této doby jsem se naučil chodit, skákat z nohy na nohu, trochu běhat a skákat snožmo. Rozhodně jsou ''Powry'' supr věc a já doufám, že brzy budu mít finance na jejich pořízení. Třetí sportovní udalostí se stal volejbal v těločvicně naší základky. Volejbal není mou silnou stránkou, ale pobavil jsem se a docela si i záhral. Ještě jsem chtěl jít na florbal, bohužel jsem ale přišel pozdě a už bylo narváno.
Hodně jsem také konverzoval s přáteli. Bylo výborné, že jsem viděl kromě jedné slečny všechny spolužáky ze základní školy a několik ze střední. V neděli jsem se také zastavil v Elimu v Písku a následně v Blatné na shromážděních a mohl jsem zase vidět spoustu přátel. Ve Skotsku vám to ani tolik nepřijde, protože jste hodně busy, ale když to pak vidíte, kolik "toho" je doma, tak vám to teprve dojde.
Jeden den jsme také věnovali s Honzou návštěvě naší milé střední odborné školy v Blatné. Do školy jsme jeli na půl desátou s tím, že se tam zdržíme asi do druhé hodiny odpolední. Ale nějak se nám to nepodařilo. Byli jsme u mnoha kantorů a v mnoha třídách, kde jsme popisovali a sdělovali naše poznatky a postřehy ze skotských školních lavic, informace o bydlení a pracovních příležitostech, zábavě a tak. V několika třídách nám dávali otázky a od několika lidí jsme se také dozvěděli, že by se rádi po skončení střední školy připojili.
Takže další Češi v Aberdeenu, hurá!
Kategorie:
Czech
| Počet přečtení: 1680x
|
Žádné komentáře
|
31. října 2007, 7:32
Přidat komentář
Komentáře
