Rok s rokem se sešel a já opět začal balit krosnu na pětidenní akci elimácké mládeže zvanou English Winter Camp.
Už je to po čtvrté, co jsem se vydal na E-WC, jak tomuto pobytu rádi přezdíváme. English winter camp je vlastně úplně stejný, jako letní english camp s tím rozdílem, že je jednak v zimě (jak nečekané), druhak je velmi nižší počet účastníků. To však nemění nic na faktu, že máme vždycky s sebou alespoň jednoho Američana/ku. O procvičování angličtiny a hlavně zábavu tedy nemáme nouzi.
Tatínek s maminkou byli na mě hodní a odvezli mě do Blatné, kde už čekali Matt a Pavel. Odtud jsme vyrazili vlakem do Strakonic a pomalu, ale jistě, začala naše cesta na dálný jih. Do Strakonic jsme přijeli za necelou hodinu, pozdravili jsme se s polovinou účastníků, doplnili zásoby prostředků z bankomatu a už jsme si to frčeli rychlíkem směr České Budějovice. V Protivíně jsme přibrali téměř druhou polovinu našeho osazenstva a konečně jsme byli jakž takž v plném počtu. Ti, co nejeli vlakem, se totiž vezli v autě společně se jídlem, aparaturou a dalšími potřebnými věcmi. V Budějovicích jsme přestoupili na vlak, který nás dovezl až do Kaplice, města vzdáleného asi 10 km od místa pobytu.
Zapadlá, víc osada než vesnička Leopoldov v Novohradských horách měla být dějištěm naší zábavy. Dalo by se říci, že větší město bylo k Leopoldovu blíže, kdybychom se vydali místo na sever na jih, tedy do Rakouska. A byla by to pravda.
Když jsme přijeli do Kaplice, postupně jsme začali být odváženi do asi patnáct kilometrů vzdáleného Leopoldova. Poněvadž však byla silnice namrzlá, nebo spíše zamrzlá, všude byly závěje a slabá průjezdnost, tak se nám čekání na odbavení trochu protáhlo. Protáhlo se až tak moc, že druhá "várka" lidí jela až za 3 hodiny. Alespoň jsme tak měli v čekárně čas na trochu konverzace, spánku, zpívání a po očku jsme pokukovali po hostinci U Studených, který by nám, nebýt názvu, přišel jako dobré místo, kde sehnat nějakou tu klobásku, případně čaj.
V Leopoldově byl všude sníh, stromy, málo domů a tma. Před námi stála dřevěná chatička, která zvenku nevypadala, že by se do ní mohlo vejít 30 lidí. A vešli jsme se! :-) Po rozmrznutí jsme se pustili do večeře, měli nějaký ten duchovní program, začali jsme se učit camp song a mazali spát. Ráno nás po snídani čekala první várka programu. Rozdělili jsme se na 3 skupiny, kdy první kreslila plakát, druhá měla english konverzaci s Mattem a třetí šla ven hledat poklad. Po obědě pak následovaly hry venku. Po večeři jsme měli opět program a šli jsme spát. Skupiny se během dalších dvou dní prostřídali, takže nikdo z nás nepřišel zkrátka.
Poslední den jsme měli filmový, točili jsme opět campová videa. Tentokrát jsme se místo jednoho většího filmíku rozhodli pro natočení několika rychlých nezávislých skečů. Výborně jsme se u toho vyblbli a natočili pěkné kousky. Otázka však je, zda-li je vůbec někdy uvidíme. Kamera včetně pásky to schytala od mrazu a mám dojem, že na obnově dat se ještě stále pracuje. Večer jsme pak měli atypicky (většinou je dříve) přepad ze Psycha (další z elimáckých mládežnických pobytů).
Třicátého prosince nás čekal návrat domů. Z Leopoldova jela většina lidí do Kaplice autobusem, mně se díky neskutečně špatnému místu bydliště a velkému nachlazení podařilo získat místo u Míly v autě a tak jsem se pěkně vezl. Pobyt jsme si, myslím že všichni, moc užili. Byl to čas klidu, zábavy a sdílení.
Kategorie:
Czech
| Počet přečtení: 651x
|
Žádné komentáře
|
31. prosince 2008, 15:53
Přidat komentář
Komentáře
